Představujeme dalšího z regionálních výrobců, a to rodinné včelařství TICHÁ VČELA, které se nachází na území Pardubického kraje, konkrétně v Srchu, menší obci 6 km severně od Pardubic. Připravili jsme pro vás rozhovor s paní Ing. Michaelou Kinterovou, která sama obstarává více jak 100 včelstev.
Od kdy funguje Vaše rodinné včelařství?
Všechno začalo v roce 1970, kdy si můj táta Josef Tichý v 16 letech pořídil svoje první včelstvo od tehdejšího ředitele včelařského učiliště v Nasavrkách. Se včelařením mu tehdy pomáhal soused, zkušený včelař.
V roce 2002 se moji rodiče rozhodli rozšířit včelařský provoz a založit Rodinné včelařství TICHÁ VČELA s více jak 100 včelstvy, které taťka zvládal obstarat i při svém náročném zaměstnání.
Kdy jste začala vy sama včelařit?
Již od dětství jsem spolu s bratry pomáhala především při medobraní. Postupně jsem se ale o včely začala stále více zajímat a pomáhat při práci ve včelách. Včelaření mě nadchlo na tolik, že jsem se v roce 2016 zaregistrovala jako chovatelka včel u ČMSCH, a.s. a v letech 2019–2022 jsem absolvovala dálkové studium na Středním odborném učilišti včelařském v Nasavrkách. Od roku 2018 jsem se rozhodla včelaření věnovat naplno, a tak se stal můj koníček i mým zaměstnáním.
Kolik lidí je potřeba na péči o více než 100 včelstev?
O včelstva jsme se starali spolu s mým tátou, který mě přivedl ke včelaření a naučil starat se o včely v průběhu celého roku. Předával mi svoje cenné zkušenosti, které jsem doslova hltala. O včelách jsme spolu dokázali mluvit dlouhé hodiny. Již je to bohužel více jak rok, co zemřel. Bylo pro mě velice těžké přizpůsobit se nové situaci a naučit se sama starat o více jak 100 včelstev. Věřím ale, že by byl taťka na mě pyšný.
Včely máte umístěné v kočovných vozech, abyste je mohli přemísťovat. Jak to funguje, jak často a z jakého důvodu včely přesouváte?
Většinu včelstev máme umístěných v kočovných vozech, a to hned z několika důvodů. Včelstva jsou ve vozech uzamčená před případnými zloději. Ve vozech jsou úly také chráněné před nepříznivým počasím případně i dotěrnými ptáky, které mohou úly poškodit. Určité zásahy ve včelách lze v kočovných vozech provést i při špatném počasí. V současné době jsou včelstva umístěna na stanovištích s výbornou včelí pastvou, takže momentálně nepotřebujeme kočovat. Podmínky se ale stále mění. Čas ukáže, zda se zase se včelstvy přesuneme na lepší stanoviště.
Někteří včelaři využívají kočovné vozy doslova. V principu nemají ideální stanoviště, co se týče včelí pastvy, a tak přesouvají svoje vozy do ovocných sadů v době květu, k poli, kde kvetou hospodářské plodiny, do lesa v době medovicové snůšky atd. Snaží se efektivně využít to, co příroda nabízí.
Kolik kg medu stočíte během jedné sezony?
Všechna včelstva nejsou produkční za účelem získání medu. Cca jedna třetina je využívána při chovu matek a tvorbě oddělků. Z nich med netěžíme. Z produkčních včelstev stáčíme med v jedné sezoně většinou dvakrát. Na přelomu května a června stáčíme med květový a na začátku letních prázdnin med květový smíšený, tedy med z nektaru a medovice. Čistě medovicový med je v naší lokalitě spíše výjimkou. Množství získaného medu závisí na řadě faktorů, které mají vliv na produkci nektaru či medovice. Např. loňský rok byl ovlivněn výrazným ochlazením v době květu ovocných stromů. Spousta včelařů také postihla melecitóza neboli cementový med. Ale abych odpověděla na otázku, tak v průměru získáme v jedné sezóně okolo 25–35 kg medu na včelstvo.
Které období v roce je pro včelaře nejnáročnější?
Včelaření je bezesporu fyzicky náročné, především pro ženy. Je třeba si dobře promyslet každý zásah, který se včelstvy provedeme. Včelařský rok začíná podletím, tedy v době, kdy se včely připravují na zimu, včelař již včelám dodal cukerné zásoby, tlumí varoázu dostupnými léčivy, uskladní panenské plásty a chrání žemlové plásty před zavíječem voskovým, vytaví vyřazené tmavé plásty a získá tak vosk, který lze použít na výrobu mezistěn anebo svíček. Následuje klidnější období jak pro včely, tak pro včelaře. Včely chrání matku, která dočasně ukončuje kladení vajíček, v zimním chomáči. Včelař zajistí včelám klidné a nerušené zimování, zhodnotí uplynulou sezónu a zároveň plánuje. V tomto období je čas připravit spoustu nových rámků a mezistěn na novou sezónu, a také opravit a vydezinfikovat staré úly i včelařské pomůcky a zařízení. S rostoucí nabídkou kvetoucích rostlin (lísky, vrby jívy, olše lepkavé …) roste i síla včelstev. Včelař provede první prohlídky. Zkontroluje sílu včelstva, přítomnost matky a také stav zásob. Případně provede potřebné zásahy. S rozkvětem třešně ptačí se u včel probouzí stavební pud. To znamená, že včelstva stále sílí a staví plásty. Je třeba jim přidávat nové rámky s mezistěnami anebo rámky na volnou stavbu. Je nutné včelstva kontrolovat a postupně rozšiřovat, aby nedošlo k vyrojení. Toto období je také obdobím chovu matek a tvorby oddělků. V období květu ovocných stromů se nasazují medníky a následně probíhá první medobraní. Dále pokračuje snůška a po odkvětu lípy malolisté nás čeká další medobraní, po kterém je třeba doplnit včelstvům zásoby v podobě cukerného roztoku. A tím končí včelařský rok, takto zjednodušeně popsáno. Určitě je nejnáročnější období jaro – léto, kdy je snůška a zároveň probíhá chov matek a tvorba oddělků.
Přes zimu relaxujete nebo se intenzivně připravujete na další sezonu?
I přes zimu má včelař spoustu práce, ale je to určitě klidnější období. Snažím se v tuto dobu zrehabilitovat, abych byla v plné síle na další sezónu.
Jaké druhy medů nabízíte?
V nabídce máme med květový, který vzniká z nektaru, obsahuje pylová zrna, rychleji podléhá krystalizaci, je světlejší, díky jednoduchým cukrům glukózy a fruktózy, které obsahuje, je snadno stravitelný a je rychlým zdrojem energie. Dále pak nabízíme med květový smíšený. Ten vzniká z nektaru, a navíc i medovice, která obsahuje minerální látky a složitější cukry, je tmavší a krystalizuje pomaleji. Med květový též používáme na přípravu medu pastového. Využíváme jeho přirozené vlastnosti krystalizace. Pomalým mícháním květového medu při teplotě asi 14 °C se zjemní krystalky a med pak získá pastovou konzistenci. Vedle toho nabízíme zákazníkům v omezeném množství med plástečkový, tedy přímo panenskou plástev s medem.
Který z nich je u zákazníků nejžádanější?
Nemohu říct, že by naši zákazníci preferovali některý druh medu více. Někteří si koupí všechny druhy, někteří jen pastový med, jiní chtějí hlavně tekutý, další „ten tmavý“.
Kromě medu vyrábíte také další včelí produkty, můžete nám některé představit?
Včelí produkty můžeme rozdělit do dvou skupin, a to na primární a sekundární. Ty primární včela získává z přírody a následně je zpracovává. Mezi ně patří med, propolis a pyl. Sekundární včelí produkty vytváří včela sama přímo ve svém těle jako produkty metabolismu. Do této skupiny patří vosk, mateří kašička a jed.
Vedle medu těžíme propolis, který včely používají k dezinfekci a tmelení úlu.
Ze surového propolisu vyrábíme propolisovou tinkturu či mast pro jeho antimikrobiální účinky. Pyl těžíme pouze pro vlastní potřebu jako zdroj bílkovin, vitamínů a minerálů. Většinu ale necháváme včelám, protože je nezbytný pro výživu včelího plodu a matky. Vosk vytváří včely voskotvornými žlázami, jejichž sekret na vzduchu tuhne v podobě voskových šupinek. Ty včely zpracovávají kusadly na vláčnou hmotu, ze které staví včelí dílo, tedy plásty, ve kterých se vyvíjejí nové generace včel a do kterých včely ukládají své zásoby. Vytavením starých tmavých plástů vzniká opět krásný žlutý vosk, ze kterého vyrábíme mezistěny a také zákazníky tolik oblíbené svíčky. Mateří kašička je produktem hltanových žláz dělnic. Tu využíváme při chovu matek. Včelí jed produkuje jedová žláza. Sběrem jedu pro lékařské účely se nezabýváme, ale včely nám jej občas nedobrovolně aplikují při práci ve včelách.
Zaujal mě Váš včelí park, co vše si zde mohou návštěvníci vyzkoušet?
Včelí park jsme začali budovat v roce 2017. Je to naše centrální stanoviště. Chováme zde včely za účelem chovu matek a tvorby oddělků. Vysázeli jsme zde spoustu medonosných rostlin a vyseli květnatou louku. Plynulá snůška a pylová pestrost jsou důležité pro vývoj včelího plodu. Včelí park není trvale otevřen. Brány včelího parku otevíráme pravidelně na jaře a spolu s veřejností slavíme Mezinárodní den včel (20. května). Návštěvníky čeká přednáška se včelí tematikou, ukázka práce včelaře, prohlídka včelnice, samozřejmě nahlédneme i do včel. Máme k zapůjčení ochranné pomůcky jak pro děti, tak i pro dospělé. Na akci je možné naše včelí produkty také ochutnat i zakoupit. Akce se dostala do povědomí široké veřejnosti. Těší nás, že každým rokem k nám zavítá stále více zákazníků.
Můžeme Váš med zakoupit i někde jinde než ze dvora? Dodáváte do nějakého obchodu?
Naše včelí produkty prodáváme ze dvora. Preferujeme prodej „přímo od včelaře“. Naleznete nás ale také na vybraných prodejních akcích, jako je např. Den Pardubického kraje, Krajské dožínky Pardubice, Den medu v Pardubicích, ale i jiné. Informace zveřejňujeme na našich webových stránkách a na Facebooku.
Plánujete na letošní rok nějaké novinky?
Každý rok se snažíme vždy něco inovovat, ať už je to nákup nového včelařského zařízení pro usnadnění práce, sázíme nové medonosné rostliny, rozšiřujeme pro naše zákazníky portfolio našich produktů a další. Máme spoustu plánů a nápadů, které bychom rádi zrealizovali. Nechejme se překvapit.
Děkujeme paní Kinterové za rozhovor, ze kterého je cítit, že včelaření nemá pouze jako zaměstnání, ale spíše poslání. To, že je med velmi prospěšný pro naše zdraví všichni víme, ale zakoupením přímo
od místního včelaře, pomůžeme udržovat zdravou krajinu, přispějeme k ochraně včelstev a máme zaručenou kvalitu a čerstvost. Podpořte lokální produkci a po domluvě nebo na Mezinárodní den včel můžete navštívit také jejich včelí park v obci Malá Čeperka.
