Malou ekologickou farmu můžeme najít v Horních Ředicích, kde paní Ing. Jitka Píchová pěstuje ovoce a zeleninu, chová kozy a další zvířata. Připravili jsme s ní rozhovor, kde se dozvíte nejen rozdíl mezi klasickým a ekologickým hospodářstvím, ale také jaké produkty a kde si můžete zakoupit.
Věnujete se pěstování zeleniny a chovu zvířat celý život?
Vyrůstala jsem v paneláku, ale ke zvířatům a rostlinám mě to vždy táhlo. Doma jsme měli alespoň křečka nebo morče. První pěstitelské úspěchy jsem zkoušela na zahrádce na chalupě. Až po škole a přestěhování na vesnici jsem se hospodaření mohla začít věnovat naplno.
Je to rodinná tradice nebo co Vás vedlo vydat se tímto směrem?
Rodinná tradice to je v manželově rodině. Díky tomu jsem měla ulehčené některé věci do začátku, např. jsem nemusela hledat půdu, na které bych hospodařila. A stáj pro zvířata nebo mechanizace také byly. Prvotní myšlenka byla soběstačnost – mít vlastní zeleninu, ovoce, mléko, vajíčka. Později jsem zjistila, že by o mé produkty byl i zájem mezi lidmi, a tak se plochy začaly postupně rozšiřovat, přibylo zvířat a začala jsem podnikat naplno. Navázala jsem tak na hospodaření manželovy rodiny, kteří se ještě před mým příchodem rozhodli činnost ukončit.
Jaké byly Vaše začátky a co bylo nejtěžší?
Začínala jsem v malém, na asi 2000 m2 a postupně se učila, co jak pěstovat a jaké jsou možnosti odbytu. Nejsem zrovna rozený obchodník,
tak to byla docela výzva. Trochu úskalí bylo i vysvětlit rodině, co obnáší ekologické zemědělství, protože byli zvyklí hospodařit konvenčně.
Proč jste se rozhodla právě pro ekologické zemědělství? Jaké to přináší výhody a výzvy?
Prvotní podnět byly zdravotní důvody. Začala jsem se zajímat o zdravou výživu a s překvapením zjistila, že i když jím hodně ovoce a zeleniny, ještě to neznamená, že jím zdravě. Netušila jsem, kolik cizorodých látek se v běžné stravě může skrývat. A postupně jsem se dozvídala i o vlivu chemických látek na přírodu, a protože jí mám ráda, vydala jsem se cestou ekologického zemědělství. Snažíme se mít krajinu kolem sebe pestrou
a živou, i když se jedná o pouhé 3 ha. Máme spoustu vlastních zdravých potravin skvělé chuti. Na druhou stranu ne vždy se vše podaří uchránit
před plevelem, chorobami a škůdci. Neznamená to ale, že to nejde, jen je potřeba tomu dát více péče a času.
Jaké jsou hlavní rozdíly mezi běžným a ekologickým hospodářstvím?
Jednoduše řečeno je to pěstování bez chemie. Ale i v ekologickém zemědělství jsou povoleny některé přípravky na ochranu rostlin, většinou na bázi rostlinných výtažků nebo bakterií. Zakázána jsou umělá hnojiva a více se dbá na aplikaci organických hnojiv. Zvířata se smí krmit pouze bio krmivem a pro život mají větší prostor. Při výrobě potravin se také mohou používat pouze povolené látky, takže neobsahují tolik „Éček“. Ekofarmy jsou zpravidla menší a věnují se více činnostem.
Kolik druhů zeleniny pěstujete? Podle čeho si plodiny vybíráte?
Kolem 50-ti druhů. Jednak podle toho, co mám ráda (což je téměř vše 😊) a postupem času hlavně podle toho, čemu se u nás daří a co není pěstitelsky tak náročné, což bohužel ne vždy koresponduje s tím, o co je zájem. A taky ráda zkouším novinky.
Proč jste si pro chov vybrala právě kozy?
Pro jejich mléko, u kterého se tvrdí, že je zdravější než to kravské. Sama jsem si prošla obdobím, kdy jsem kravské mléko nemohla a kozí se hůř shání. Taky proto, že jsou menší než krávy a je s nimi snadnější manipulace. A taky je s nimi větší legrace.
Od roku 2017 máte také minimlékárnu, jaké produkty vyrábíte?
Převážně čerstvé kozí sýry, ochucené různými bylinkami. A dále kefír. Ráda bych i tvaroh, ale u něj se teprve učím výrobu vychytat.
Sýry ochucené Vašimi bylinkami jsou vynikající, to, jakou bylinku a v jakém množství použijete vymýšlíte a ochutnáváte Vy sama? Kde případně čerpáte inspiraci?
Ano, příchutě si volím sama zejména podle toho, co mi roste na zahrádce. Ale jednu inspiraci jsem načerpala na dovolené v Provence. Tam jsem zjistila, že levanduli dávají téměř všude, tak jsem si řekla, že ji zkusím dát do sýra. To by mě jinak opravdu nenapadlo.
Ovlivňuje roční období kvalitu a množství mléka? Jak se s tím vyrovnáváte?
Rozhodně. Na jaře je sice mléka hodně, ale za to je řidší a vyrobí se z něj méně sýra. Na podzim a v zimě je mléka minimum, ale na sýr ho stačí zhruba poloviční množství. Případné jarní přebytky mrazím a používám na výrobu v zimě.
Kolik lidí je potřeba k tomu, aby se postarali o takové hospodářství?
Na plný úvazek pracuji pouze já. Dále pomáhá rodina a brigádníci.
Mohou si Vaše produkty zákazníci koupit i jinde než u Vás v Ředicích?
Ano, dělám rozvozy na objednávku zejména do Pardubic, ale jezdím i do Prahy. Taky se účastním různých akcí a trhů.
Co Vás na Vaší práci nejvíce baví a co je naopak nejnáročnější?
Baví mě fyzická práce venku. A ta rozmanitost. Dělám úplně všechno – seju, pleju, sklízím, krmím, dojím, dělám sýry, vyřizuji objednávky, rozvážím… Ale někdy je toho prostě hodně a jsem bolavá a unavená. Taky jsou velkou výzvou čím dál častější rozmary počasí. A v neposlední řadě mít ve správnou chvíli dostatek pracovníků – na pletí, sklizně apod.
Máte nějaké plány na rozšíření hospodářství nebo nabídky produktů?
Na rozšiřování už nemáme kapacitu – ani prostorovou, ani pracovní. Poslední dobou spíše produkci omezujeme, zejména pěstování na poli. Plocha zůstala stejná, ale část pole jsme zatravnili. Spíše se zaměřujeme na pěstování ve fóliovnících a sázení stromů. Kozí stádo už bych taky rozšiřovat nechtěla – máme jich aktuálně 16, z toho asi půlka jsou už starší nebo mají nějaký hendikep, ale máme je tu a staráme se o ně, i když už nedojí.
Hospodářství paní Píchové ukazuje, že kvalitní potraviny nevznikají náhodou, stojí za nimi tvrdá práce, péče a hluboký respekt k okolnímu prostředí. Podpora místních zemědělců, kteří věnují svůj čas a úsilí poctivému hospodaření, je nejen cestou k lepší chuti na talíři, ale i ke zdravější krajině
a udržitelnější budoucnosti. Nejen aktuální nabídku můžete sledovat na webových stránkách. Děkujeme za rozhovor!
